<< >>

Do jeho blízkosti přicházeli samí celníci a hříšníci, aby ho slyšeli. Farizeové a zákoníci mezi sebou reptali: „On přijímá hříšníky a jí s nimi!“ (Lukáš 15,1.2)

Nyní se dostáváme ke kapitole, která je v Bibli možná mojí nejoblíbenější. Jedná se o Lukáše 15, kde se nalézá několik výmluvných portrétů ztracenosti a nalezení, obrazů různých odstínů. Do popředí vystupují ztracená ovce, ztracená mince a ztracený syn. Uchází nám ale pointa, když nevnímáme, kdo je tou skutečnou hlavní postavou: je jí velký Nálezce, jehož Timothy Keller nazývá „marnotratným Bohem“. Jde o Boha, jenž riskuje, když poskytuje svoji milost hloupým ovcím, chladným mincím a vzpurným synům, o Boha, jenž miluje a nevídaným způsobem dává sebe samého.
Ústřední postavou Lukáše 15 je Bůh a klíčovým slovem pro odhalení významu této kapitoly je „reptali“. Ježíš uvádí tři podobenství této kapitoly reptáním farizejů a zákoníků nad tím, že přijímá hříšníky a jí s nimi (verš 2). A v poslední scéně této kapitoly se setkáváme se starším bratrem, který reptá a stěžuje si na milost, již otec prokázal jeho mladšímu, nezdárnému sourozenci.
Reptání je mimochodem v evangelijním příběhu důležitým slovem. U Lukáše 5,30 se například setkáváme s židovskými vůdci, jak reptají proti učedníkům a Ježíši, protože se stýkají s lidmi, kteří potřebují být zachráněni. A u Lukáše 19,7 reptají, protože Ježíš směřuje do Zacheova domu. Pak je zde ovšem velmi známý oddíl ve Zjevení 12,10, který identifikuje satana jako otce všech reptajících.
I když myšlenka reptání stojí na začátku i na konci Lukáše 15, hlavní náplní této kapitoly jsou tři podobenství, přičemž v každém z nich se projeví velká radost.
Na konci zjistíme, že kapitola zobrazuje tři druhy ztracenosti, dva typy hledání a dva způsoby odpovědi na Boží milost. Necháme podobenství sama, aby nám odhalila různé způsoby ztracení se a znovunalezení. Zamyslíme se ale i nad oběma typy reakcí. Podle Ježíše se členové církve dělí na dvě základní kategorie: na ty, kteří se radují, a na ty, kteří reptají. Ve druhé kategorii jsou ti, již si stále stěžují na druhé členy, na kázání, na kazatele a jeden na druhého. Nemohou spatřit Boha, protože jsou soustředěni na to, co je špatně. Pak jsou zde radující se, kteří s nadšením zpívají a s nadšením se také modlí. Proč? Protože si uvědomují, co marnotratný Bůh milosti činí uprostřed nich. Úhel pohledu určuje, co vidíme.

George R. Knight - Vírou k Pánu se dívej 22. května 2019 Zamyšlení