<< >>

Když Ježíš vyšel z chrámu a odcházel odtud, přistoupili k němu učedníci a ukazovali mu chrámové stavby. On však jim řekl: „Vidíte toto všechno? Amen, pravím vám, že tu nezůstane kámen na kameni, všecko bude rozmetáno.“ Když seděl na Olivové hoře a byli sami, přistoupili k němu učedníci a řekli: „Pověz nám, kdy to nastane a jaké bude znamení tvého příchodu a skonání věku!“ (Matouš 24,1–3)

U Matouše 24,1 se naposledy setkáváme s Ježíšem, jak vychází z chrámu. Učedníci, kteří slyšeli, jak jej Ježíš označuje za „pustý“ (Matouš 23,38), poukazují na to, že se jim chrám zdá ve velmi dobrém stavu.
A jednalo se skutečně o budovu, která vyhlížela nádherně. Josephus, židovský historik z prvního století, píše, že zvnějšku byl chrám „na všech stranách pokryt mohutnými zlatými deskami, takže za časného východu slunce z něj tryskala mocná ohnivá záře a jako by slunečními paprsky odvracel oči těch, kteří jej chtěli spatřit“. Z dálky, pokračuje Josephus, se chrám jevil „jako zasněžená hora, protože tam, kde nebyl pozlacen, byl bělostný“ (Válka židovská 5.5.222).
Chrám nebyl pouze majestátní, byl také masivní. Josephus na jednom místě uvádí, že některé kameny byly 25 loktů (jeden loket je 45–50 cm) dlouhé a měly 8 loktů na výšku a asi 12 loktů na šířku (Židovské starožitnosti 15.11.3). Jinde nám Josephus sděluje, že další kameny měly na délku až 45 loktů (tj. 20–22 metrů) (Války 5.5.224).
Máme-li na mysli tato fakta, není divu, že byli učedníci šokováni, když jim Ježíš řekl, že tento masivní chrám, jeden z architektonických zázraků starověku, bude zcela zničen – že na něm nezůstane kámen na kameni.
Pro Ježíšovy následovníky byla taková událost předzvěstí konce světa. Chrám byl středem jejich pozemské existence. Bez velkého jeruzalémského chrámu si svět nedokázali jednoduše vůbec představit. Učedníci, kteří touží po vysvětlení, kladou později Ježíši tři otázky: (1) Kdy bude chrám zničen? (2) Jaké bude znamení jeho návratu? (3) Jaké bude znamení konce věků?
Ježíš se nepokouší opravit jejich nesprávné porozumění v posloupnosti těchto událostí. Jeho odpověď ve skutečnosti tyto dvě události a jejich znamení spojuje dohromady do té míry, že je téměř nemožné je oddělit.
S Matoušem 24 a jeho učením týkajícím se druhého příchodu Ježíše jsme došli ke kritickému bodu evangelijního příběhu. Když budeme procházet Matouše 24 a 25, je třeba, abychom měli oči i uši stále otevřené.

George R. Knight - Vírou k Pánu se dívej 6. srpna 2019 Zamyšlení