<< >>

A toto evangelium o království bude kázáno po celém světě na svědectví všem národům, a teprve potom přijde konec. … Neboť jako blesk ozáří oblohu od východu až na západ, takový bude příchod Syna člověka. … Tehdy se ukáže znamení Syna člověka na nebi; a tu budou lomit rukama všechny čeledi země a uzří Syna člověka přicházet na oblacích nebeských s velkou mocí a slávou. (Matouš 24,14–30)

Pozorné čtení textu naznačí, že přinejmenším tři znamení u Matouše 24 jsou mnohem konkrétněji spjaty s druhým příchodem než opakující se zemětřesení a války ve verších 5–8. První se objevuje ve verši 14, kde je řeč o kázání evangelia po celém světě. Těm několika Galilejcům, kteří ta slova slyšeli jako první, to muselo připadat zhola nemožné. Křesťanská církev se však rychle rozšířila po celé Římské říši i za její hranice. Od počátků moderní misie před dvěma stoletími se křesťanství stalo náboženstvím, jež je ze všech nejvíce zaměřeno na misii. Proniklo až do nejvzdálenějších koutů země. Přesto není úkol misionářů ještě dokončen. R. H. Mounce se zřejmě nemýlí, když prohlašuje, že „teprve poté, co církev dokončí svůj celosvětový úkol evangelizace, nebude již parusie (druhý příchod) oddalována“.
Druhé konkrétní znamení konce se objevuje ve verši 27, kde je Kristův návrat vyobrazen jako blesk viditelný po celé zemi. Toto znamení však nepředpovídá, že konec je blízko. Sděluje, že právě nastal druhý příchod.
S jedinou událostí, která je skutečně nazvána znamením, se setkáváme u Matouše 24 ve verších 30 a 31 – na nebi se objeví „znamení Syna člověka“. Opět se nejedná o něco, co poukazuje na blízkost Ježíšova příchodu. Uskuteční se totiž ve chvíli Ježíšova návratu, kdy bude přicházet na oblacích „s velkou mocí a slávou“, doprovázený „svými anděly“ a „mohutným zvukem polnice“, a který bude provázen vzkříšením mrtvých a nanebevstoupením živých věřících (viz také 1. Tesalonickým 4,16.17; 1. Korintským 15,51–54).
Podle Matouše 24 skutečná znamení nejsou taková, která poukazují na blízkost Kristova příchodu, ale ta, jež ukazují přímo na tento příchod. Méně konkrétní znamení pak motivují věřící, aby až do onoho dne nepolevili ve své bdělosti.
Návrat Ježíše v nebeských oblacích je nadějí věků. Je to tato událost, která umožňuje křesťanům všech časů a na všech místech zakoušet plnost spasení. Není divu, že ji Pavel nazývá naší „blahoslavenou nadějí“ (viz List Titovi 2,13; PBK).

George R. Knight - Vírou k Pánu se dívej 9. srpna 2019 Zamyšlení