<< >>

Zavolali tedy ještě jednou toho člověka, který byl dříve slepý, a řekli mu: „Vyznej před Bohem pravdu! My víme, že ten člověk je hříšník.“ Odpověděl: „Je-li hříšník, nevím; jedno však vím, že jsem byl slepý a nyní vidím.“ Řekli mu: „Co s tebou učinil? Jak ti otevřel oči?“ Odpověděl jim: „Již jsem vám to řekl, ale vy jste to nevzali na vědomí. Proč to chcete slyšet znovu? Chcete se snad i vy stát jeho učedníky?“ (Jan 9,24–27)

To byla kurážná odpověď. Přestože se tento muž narodil slepý, neměl problémy s myšlením, odvahou či vírou. Zakusil ve svém životě Ježíšův zázrak a byl připraven stát za tím, čemu uvěřil, a to i před mocnými lidmi. Dokonce i za cenu vyloučení ze společnosti.
I když nerozuměl tomu, jak to Ježíš udělal, věděl, že byl uzdraven. V jeho životě to byl bod obratu. Bude následovat Ježíše, ať jej to bude stát cokoli.
Jeho reakce vzbudila odpor představitelů moci. Hned namítají, že oni jsou učedníky Mojžíše. „My víme,“ reagují, „že k Mojžíšovi mluvil Bůh, o tom­hle však nevíme, odkud je“ (Jan 9,29).
Vždy bystrý uzdravený muž odpovídá hlasem posíleným vírou, zkušeností a vhledem do věci: „‚To je právě divné: Vy nevíte, odkud je – a otevřel mi oči! Víme, že hříšníky Bůh neslyší; slyší však toho, kdo ctí a činí jeho vůli. Co je svět světem, nebylo slýcháno, že by někdo otevřel oči slepého od narození. Kdyby tento člověk nebyl od Boha, nemohl by nic takového učinit.‘ Odpověděli mu: ‚Celý ses narodil v hříchu, a nás chceš poučovat?‘ A vyhnali ho“ (verše 30–34).
Z této zkušenosti se můžeme naučit, že vidění je přímo spojeno se srdcem. Tváří v tvář očividnému Božímu činu se dá reagovat jedním ze dvou způsobů: Můžeme popřít, že jsme byli svědky zázraku, a dát průchod pochybnostem. Anebo můžeme přiznat, že jsme opravdu spatřili dílo Boží, a vstoupit na cestu víry.
Zajímavé je, že to posiluje naši dřívější reakci na zřejmé Boží působení. Víra a pochybnosti jsou dvě životní cesty, které postupem času ztvrdnou a stanou se neměnné.

George R. Knight - Vírou k Pánu se dívej 23. dubna 2019 Zamyšlení