<< >>

Máme v něho pevnou důvěru, že nás slyší, kdykoliv o něco požádáme ve shodě s jeho vůlí. A víme-li, že nás slyší, kdykoliv o něco žádáme, pak také víme, že to, co máme, jsme dostali od něho. 1. Janův 5‚14.15

Řada křesťanů prožije zklamání, když uplatní zaslíbení, které dal Ježíš svým učedníkům: „Pravím vám, budete-li o něco prosit Otce ve jménu mém, dá vám to“ (J 16‚23). Modlí se, prosí – a nestane se vůbec nic. Když se to několikrát opakuje, tito zklamaní lidé postupně přestanou Boha žádat o cokoliv a s modlitbou nadále v životě nepočítají.
Apoštol Jan slyšel Ježíšovu výzvu k modlitbám opakovaně a z vlastní zkušenosti poznal, že Bůh modlitby věřících lidí skutečně vyslýchá. Proto v závěru svého listu říká, že Bohu „můžeme důvěřovat, že naše modlitby slyší“.
Pak ale zmiňuje jednu důležitou podmínku vyslyšení: „kdykoliv o něco požádáme ve shodě s jeho vůlí“. Možná že právě zde leží příčina toho, proč Bůh řadu našich modliteb nevyslyší, nebo spíše vyslyší tím, že je nevyplní. Nejsou ve shodě s jeho vůlí, přinesly by nám spíše škodu.

Nebeský Otče, nauč nás porozumět Tvé vůli, když Tě o něco žádáme, a přijmout Tvoje rozhodnutí jako projev Tvé vůle. Pomoz nám, ať všechno časné posuzujeme z pohledu nebe a věčnosti.

Josef Hrdinka

...na Tebe s důvěrou čekáme! 23. ledna 2020 Zamyšlení