V srdci jsem se rozhodl plnit tvá nařízení navěky a do důsledků.
Žalmy 119‚112
Život je maraton, ne běh na 50 metrů. A Bůh chce, abyste ho co nejlépe zvládli. Proto mu záleží na tom, abyste ho poslouchali, a to během celého závodu. Žalmista říká: Jen mi řekni, co mám dělat, a já to udělám, Pane. Zatímco budu žít, budu tě z celého srdce poslouchat.
Máte někdy pocit, že Bůh neříká, co máte dělat? Může to být proto, že neděláte to, co vám předtím řekl. Bible nám radí: „Jen k čemu jsme již dospěli, toho se držme“ (Filipským 3‚16). Jestliže neuposlechnete v tom, co vám již Bůh řekl, pravděpodobně vás více „nezatíží“ dalšími radami. Můžete říci: „Bože, řekni mi, co mám dělat, a pak se rozhodnu, jestli to udělám, nebo ne.“ Ale takto se s Bohem nespolupracuje! Bůh čeká, že zareaguješ slovy: „Udělám, co mi řekneš, Pane, bez ohledu na to, co to bude.“ To je důvěra. Samotné shromažďování informací a znalostí není ještě víra. Víra musí zahrnovat i činnost. Ve skutečnosti Bible říká:„Jako je tělo bez ducha mrtvé, tak je mrtvá i víra bez skutků“ (List Jakubův 2‚26). Jaká je vaše víra? Odmítáte se řídit některými Božími pokyny a potom zjišťujete, že vaše víra je mrtvá? Nebo posloucháte, co vám Bůh řekl, a tak rostete ve víře? Pokud jste si uvědomili, že ve vašem životě jsou oblasti, ve kterých neposloucháte to, co vám Bůh už řekl, poproste ho ještě dnes, aby vám dal sílu k okamžitému, úplnému, radostnému a nepřetržitému poslouchání jeho pokynů po zbytek vašeho života.
Ty jsi vydal svá ustanovení, aby se přesně dodržovala. Kéž jsou moje cesty pevně zaměřeny k dodržování tvých nařízení. Nebudu zahanben tehdy, budu-li brát zřetel na všechna tvá přikázání.
Žalmy 119‚4–6