Zamyšlení

Proto přináší dokonalé spasení těm, kdo skrze něho přistupují k Bohu; je stále živ a přimlouvá se za ně.

Není těžké jít k Pánu s vlastními starostmi a problémy, ale jak často k němu přistupujeme, abychom prosili v modlitbě za někoho jiného? V našich životech jsou lidé, kteří trpí a bojují nejen fyzicky a emocionálně, ale často i duchovně. Nestačí si jen poslechnout jejich smutný příběh, politovat je a odejít… Potřebují, abychom se za ně modlili! Ano, je naší předností přimlouvat se za druhé, včetně našich blízkých přátel. Vždyť být někomu přítelem znamená nést ho na modlitbě, když je příliš slabý na to, aby se modlil sám za sebe. Přijít s ním na modlitbě až před Boží trůn a tam prosit za jeho situaci. Tak to dělal Ježíš, i když byl na kříži. I tam zazněla jeho přímluvná modlitba za ty, kteří ho křižovali – prosil za ně, aby jim bylo odpuštěno. I my máme tu přednost, ba i povinnost přimlouvat se za ostatní „přímluvnou modlitbou“ a vírou očekávat, že Bůh odpoví! Ó, jak důležité je modlit se jeden za druhého! Potřebujeme přímluvné modlitby! Vždy, když se modlíme za někoho jiného, zveme Ježíše, aby pracoval i na našem životě. Je to nejdůležitější způsob, jak sloužit druhým, a i náš život tím bude velmi požehnaný! Modlit se za někoho je nejdůležitější akt lásky, který můžeme učinit!

Vyznávejte hříchy jeden druhému a modlete se jeden za druhého, abyste byli uzdraveni. Velkou moc má vroucí modlitba spravedlivého.                                                          

A věříte-li, dostanete všecko, oč budete v modlitbě prosit.