Dnes jsme prožili závěrečný den 62. zasedání Generální konference, jímž byla slavnostní sobota. Podle organizátorů se jí účastnilo asi 40 000 lidí. Ústředním bodem dopolední části bylo poselství nově zvoleného předsedy Ertona Köhlera. Zde je jeho stručný souhrn.
Erton Köhler ve svém kázání zdůraznil, že svět rychle směřuje k destrukci, což vidíme na válečných konfliktech, přírodních katastrofách a morálním úpadku. Přesto a nebo snad proto církev nesmí zůstat pasivní, ale musí povstat k misii a přinášet naději, protože zoufalý svět potřebuje církev, která přináší naději.
Církev má hlásat evangelium všem národům. Adventisté mají být agenty naděje, kteří zmírňují utrpení, ale nenechávají se pohltit negativními zprávami, nebo je dokonce nešíří. Místo toho se zaměřují na modlitbu, důvěru k Bohu a aktivní misii.
Köhler upozorňuje, že církev nesmí měřit svůj úspěch pouze počtem lidí, budovami a financemi, ale zejména tím, zda vytváří učedníky a zda je zaměřena na lidi a jejich potřeby. Církev nemá být skladištěm, ale distribučním centrem naděje. Zůstat věrná poselství Bible, ale používat nové metody a technologie, aby zasáhla všechny generace a skupiny lidí.
Jednota a spolupráce mezi generacemi a kulturami je klíčová, aby církev mohla povstat a efektivně plnit své poslání. Köhler řekl, že adventisté musí mít nohy na zemi a oči upřené na nebe, připraveni být Božími nástroji a těšit se na Kristův brzký příchod.
Na závěr vyzval všechny, aby obnovili svůj slib Bohu, svému poslání a očekávání druhého příchodu Ježíše Krista, čímž se církev skutečně připraví nejen na misii, ale také na nebe, tedy setkání s Kristem.
Odpoledne jsme demonstrovali to, že církev působí v 212 zemích světa. Při takzvaném pochodu národů v krojích a s národními vlajkami, jsme si připomněli to, proč jsme tady, tedy abychom přinesli evangelium ke všem, každé rase, kmeni jazyku i národu.
