Potom odešel Pavel z Athén a přišel do Korintu. Tam se setkal s jedním Židem, který se jmenoval Akvila a pocházel z Pontu. Nedávno přišel se svou manželkou Priscillou z Itálie.
Sk 18,1.2
Akvila a Priscilla byli vyhoštěni výnosem císaře Klaudia, podle něhož museli všichni Židé opustit Řím. Přišli tedy do Korintu a začali zde pracovat jako výrobci stanů. Pavel se na ně vyptával a dozvěděl se, že se bojí Boha a snaží se vyhýbat špatným vlivům, jimiž jsou tu obklopeni. Proto „zůstal u nich a pracoval s nimi, poněvadž měli stejné řemeslo – dělali stany“ (Sk 18,3).
Během dlouhého období své služby v Efezu a jeho širokém okolí, kde tři roky pilně a neúnavně hlásal evangelium, se Pavel opět živil svým řemeslem. V Efezu stejně jako v Korintu ho povzbuzovala přítomnost Akvily a Priscilly, kteří ho na konci jeho druhé misijní cesty doprovázeli při návratu do Asie. Poučoval své spolupracovníky o duchovních věcech a také jeho píle a pečlivost byla pro ně příkladem. Učil, že Boha bychom měli uctívat i svou každodenní prací.
Akvila a Priscilla sice nebyli povoláni k tomu, aby všechen svůj čas věnovali službě evangelia, přesto Bůh prostřednictvím těchto pokorných pracovníků důkladněji poučil Apolla o správné cestě. Pán používá k uskutečňování svých záměrů různé nástroje. (PNL 201–204; AA 349–356)
Pane Bože, odevzdáváme se Ti, abys i nás mohl použít jako své nástroje pro své dílo.
