Ty, Hospodine, jsi ten jediný, ty jsi učinil nebe, nebesa nebes a všechen jejich zástup, zemi i vše, co je na ní, moře i vše, co je v nich. Sám to všechno zachováváš při životě a nebeské zástupy se ti klanějí. Neh 9,6
Přírodní jevy promlouvají k člověku o Stvořitelově lásce. Bůh nás spojil se sebou nespočetnými znameními na nebi i na zemi.
Tento svět není jen bolest a bída. „Bůh je láska“ je napsáno na každém otevírajícím se poupěti, na okvětním lístku každé květiny, na každém stonku trávy. Ačkoli kletba hříchu působí, že země vydává trní a hloží, přece květiny zastíní bodláčí a růže překryjí trny. Všechny věci v přírodě svědčí o láskyplné otcovské péči našeho Boha a o jeho přání učinit nás šťastnými. Svými zákazy a příkazy nechce Bůh pouze projevovat svou moc; ve všem, co koná, má na mysli jen blaho svých dětí. Nevyžaduje po nich, aby se vzdaly čekoholi, co by jim mohlo prospět. (PP 450; PP 596–600)
Boží velikost je pro nás nepochopitelná. Ale svým Duchem je přítomen všude. Důvěrně zná výtvory svých rukou a osobně se o ně zajímá. (VYCH 79; Ed 132)
Velký Bože, náš Stvořiteli, děkujeme, že nás miluješ a záleží Ti na tom, abychom byli šťastní.
