O tom všem se dověděl Jan od svých učedníků. Zavolal si dva z nich a poslal je k Ježíšovi s otázkou: „Jsi ten, který má přijít, nebo máme čekat jiného?“
Lukáš 7,18.19
Jan Křtitel, muž, který pokřtil Ježíše a vydal o něm svědectví, že je to Mesiáš, sedí ve vězení. Matouš o jeho uvěznění píše: „Tento Herodes totiž zatkl Jana a dal ho v poutech vsadit do žaláře kvůli Herodiadě, manželce svého bratra Filipa, neboť Jan mu říkal: ‚Není dovoleno, abys ji měl za ženu‘“ (Mt 14,3.4).
Ve vězení je dost času na přemýšlení. Jan Křtitel hodnotí svůj život. Uvažuje nad tím, proč Bůh dovolil Herodesovi, aby jej uvěznil. Má čas, přemýšlí a najednou začíná pochybovat o sobě, a dokonce i o tom, že je Ježíš Mesiáš.
Nejde mu to do hlavy. Ježíš uzdravuje, křísí mrtvé, sytí hladové, a jeho nechává ve vězení. Říká si: „Copak mu na mně vůbec nezáleží? Je mu jedno, co se se mnou děje?“
Prostřednictvím svých žáků se obrací na Ježíše a klade mu jasnou otázku: „Jsi skutečně Mesiáš?“ Chce mít jasno. Chce vědět, proč Ježíš nezasáhl v jeho prospěch a nezastal se ho.
Jan není jediným biblickým hrdinou, který se musel bránit pochybnostem. Vlastně je nacházíme v životech všech biblických postav. Krátce před ukřižováním je měl i Ježíš. A právě toto na Bibli obdivuji. Je to důkaz její pravdivosti.
Kdyby ji totiž psali lidé jen proto, aby ji pak zneužili k ovládání jiných, jak to dnes slyším od oponentů křesťanství, popisovali by své hrdiny úplně jinak.
Pro mne jsou tyto příběhy velkým povzbuzením v době, kdy sám bojuji s pochybnostmi. Učí mne s nimi jít za Ježíšem.
