<< >>

Když se ráno vracel do města, dostal hlad. Spatřil u cesty fíkovník a šel k němu; ale nic na něm nenalezl, jen listí. I řekl mu: „Ať se na tobě na věky neurodí ovoce!“ A ten fíkovník najednou uschl. (Matouš 21,18.19)

Na první pohled se zdá divné, že se příběh o fíkovníku nachází hned po zprávě o očištění chrámu. Toto umístění však není náhodné. Zvláště je to patrné v Markově evangeliu, jež rozděluje příhodu s fíkovníkem do dvou částí (Marek 11,12–14 a 20–24), přičemž očištění chrámu je vklíněno mezi ně (verše 15–19).
Viktor z Antiochie (5. století) v nejstarším existujícím komentáři k Markovi tuto souvislost zřetelně vnímal. Podle Viktora bylo uschnutí fíkovníku uskutečněným podobenstvím, ve kterém Ježíš „použil fíkovník, aby představil soud, jenž brzy padne na Jeruzalém“.
Uschlý fíkovník v tomto kontextu ukazuje na chrám a jeho selhání v přípravách židovského lidu na záchrannou aktivitu přicházejícího Mesiáše. I přes všechno, co se Bůh snažil prostřednictvím chrámu pro svůj lid učinit, nenesl ovoce. A stejně jako je vyťat strom, neplní-li svoji funkci přinášení plodů, tak se dočká svého konce i chrám.
Podobenství o fíkovníku bez plodů má potažmo mnoho co říct všem nábožným lidem a náboženským institucím, jež jsou charakterizovány sliby bez naplnění, vyznáním bez praktikování. Ať se jedná o židovský národ, židovské představitele anebo běžné křesťany, Ježíš dává v evangeliích jasně najevo, že vnější vyznání nestačí. „A tak je poznáte po jejich ovoci“ (Matouš 7,20). „Každý strom, který nedává dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně“ (verš 19).
U křesťanů se stalo módní soustřeďovat se na jemnost a laskavost Ježíše i Boha Otce, a to na úkor „hněvu Beránka“ (Zjevení 16,6). Ve skutečnosti však Bůh lásky volá své děti, aby se vzbudily dříve, než bude pozdě. Nakonec Bůh lásky ukončí panování hříchu a vytvoří nové nebe a novou zemi.
A stejně tak, jako Ježíš odsoudil neplodný fíkovník, bude jednoho dne soudit svět. Vlastně nikdo v celé Bibli neměl toho tolik co říct ohledně soudu jako Ježíš.
Dnešní den je dobrou příležitostí k tomu, abych se zamyslel nad svojí vlastí „plodností“. Buďme upřímní! Hraji jenom náboženské divadlo – anebo se v mém životě nachází hloubka a evangelium v něm přináší každodenní plody?

George R. Knight - Vírou k Pánu se dívej 23. července 2019 Zamyšlení