<< >>

Neboť Syn člověka přišel, aby hledal a spasil, co zahynulo. Lukáš 19‚10

Kristův výrok o hledání je překvapivý. Lidé spíše vyhledávali jej. Kamkoli přišel, tam se nahromadil dav. Kolem něj bylo vždy plno. Odpočinek, klid a soukromí nacházel na pustém místě tím, že zástupu unikl.
Tak tomu bylo i tenkrát, když procházel Jerichem. Kolem něj bylo rušno a těsno. Uprostřed mnoha lidí vidí ve větvích stromu vrchního celníka. Zbohatlík v římských službách by za normálních okolností nikdy na strom nešplhal. Ale právě v sobě cosi prožíval. Nepokoj, zmatenost? Už se mu příčilo žít nečestně, přilepšovat si z cizího, vědět, že je za zády probodáván nenávistnými pohledy okrádaných.
Blížící se Ježíš mu k tomu může něco povědět, snad i nabídnout řešení. Na netypickém místě uprostřed lidí, lépe řečeno „nad nimi“, je Zacheus nalezen. Tehdy Ježíš prohlásil, že „přišel, aby hledal“. To znamená, že hledal a stále hledá „uprostřed“
zástupu. V něm se ve všech dobách nacházejí nejrůznější jedinci. Lovci senzací, milovnicí klevet, znudění všeználci. Ale jsou tam i upřímní hledači čekající na jeho slovo.
Kým jsem já v zástupu shromážděném kolem Ježíše?

Pane, dej mi uprostřed zástupu mých známých spatřit někoho, kdo o Tobě potřebuje slyšet. Vždyť stojím na Tvém místě.

Gustav Kloda

...na Tebe s důvěrou čekáme! 4. července 2020 Zamyšlení