<< >>

Konečně, bratří, přemýšlejte o všem, co je pravdivé, čestné, spravedlivé, čisté, cokoli je hodné lásky, co má dobrou pověst, co se považuje za ctnost a co sklízí pochvalu. Filipským 4‚8

Často přemýšlím nad tím, co pod sebou skrývají slova pravdivost, čest, spravedlnost, čistota. Jsou to bezesporu velká slova. Dnešní text nás nabádá k přemýšlení o těchto pojmech. Můžeme sáhnout například do historie Evropy k rytířským ideálům, v jejichž středu stála čest a spravedlnost. Ale rytířů bylo mnoho a dnes už víme, že mnozí z nich nežili ani čestně, ani spravedlivě a určitě ne čistě. Přesto byli i tací, kteří chtěli žít opravdově v těchto ideálech. A možná že ve slovíčku pravdivě je jádro celé věci.
Ideál, zdá se, je často v našich lidských rukou nedosažitelný. Jedna hudební skupina zpívá, že ideály do tmy na cestu nám svítí, a to je tak všechno, co po nich můžeme chtít. Přesto osvětlují naši cestu tmou. Žít spravedlivě, čestně a čistě je přesně takovým ideálem, jenž nás může inspirovat. A dokonce, pokud se takto budeme snažit žít, můžeme inspirovat k žití těchto ideálů i ostatní.

Pane, způsob v nás žití pravdivého života, abychom i my mohli druhé k opravdovému životu inspirovat. Amen.

Roman Jonczy

...na Tebe s důvěrou čekáme! 1. června 2020 Zamyšlení