Král odpoví a řekne jim: „Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.“
Matouš 25‚40
Když mi bylo dvanáct, odstěhovali jsme se na rok do Spojených států. Bez znalosti jazyka bylo pro mě těžké se přizpůsobit a všude, včetně školy, jsem se cítila nepatřičně. Brzy se však se mnou spřátelila skvělá dívka Lynell Blazen a změnila mi život. Když jsme se po čtyřiceti letech znovu setkaly, objímaly jsme se, plakaly a smály se. Říkala jsem jí, jak mi tenkrát pomohla, ale ona stále opakovala: „Ale já jsem nic neudělala, byla jsi přece moje kamarádka!“
To je typická reakce blahoslavených, kteří zdědí království. Nejsou si vědomi svých dobrých skutků a nedělají je proto, aby byli spaseni. V Matoušově evangeliu 25‚31–46 je popsán Ježíš jako Král na trůnu, který vynáší nad národy rozsudek a rozděluje je do dvou skupin. Spravedliví i nespravedliví se zdají být královým rozhodnutím naprosto ohromeni. Těm napravo král oznámí, že mu sloužili šesti různými způsoby: když byl hladový, žíznivý, cizinec, nahý, nemocný a ve vězení. Z jejich reakce zaznívá údiv nad jeho slovy: Kdy jsme něco takového pro tebe udělali? Nepamatovali si nic takového, nevedli si záznamy. Ježíš vysvětluje, že když to dělali pro jeho bratry, dokonce i pro ty nejmenší z nich, dělali to vlastně pro něj. Také nespravedliví se cítí královým rozhodnutím zmateni, protože mají pocit, že udělali spoustu dobrých skutků, aby osvědčili svou spravedlnost. Kdy jsme tě viděli a nesloužili ti? Kdy jsme tu příležitost propásli? Ve skutečnosti tím, že ignorovali ty nejmenší, ignorovali i jeho. Boží království se vyznačuje nesobeckým duchem, který se projevil v Ježíši. „Pravé štěstí můžeme nalézt v nesobecké službě. Každé slovo a každý skutek takové služby je zapsán v nebeských knihách jako vykonaný pro Krista. … Žijte pod vlivem Spasitelovy lásky, pak budete světu požehnáním. Nechte se ovládat Kristovým Duchem. Ať vychází z vašich úst jen laskavá slova. Ve slovech i skutcích těch, kteří se znovu narodili k novému životu v Kristu, se zračí trpělivost a nesobeckost.“ *
