<< >>

„Běda vám zákoníkům! Vzali jste klíč poznání, sami jste nevešli, a těm, kteří chtěli vejít, jste v tom zabránili.“ Když odtud vyšel, začali na něj zákoníci a farizeové zle dotírat a na mnohé se vyptávat, činíce mu tak nástrahy, aby jej mohli chytit za slovo.

Lukáš 11‚52–54

Ježíš znovu říká farizeům nepříjemná slova a nezastavily ho ani úklady, které mu ve svých srdcích strojili. Šlo mu o to, aby pochopili, že za své chování a činy, které spáchali, musí nést odpovědnost. Zákoníci a farizeové mu sice kladli mnohé otázky, ale pravdu slyšet nechtěli. Leda tak tu svou. Oni už svá řešení měli. A tak hledali způsob, jak by se mohli Ježíše zbavit. (Jaká podobnost s dnešní dobou!)
Ježíšův pohled však v tuto chvíli spočívá i na mně. Co nachází Ježíš v mém nitru? Co by mi řekl při pohledu na můj život, mé jednání, myšlenky a slova? Toužím po svobodě v rozhodování, po životě, který mi vyhovuje, ve kterém ale chybí odpovědnost za mé činy? Žiji pravdivý život bez zbytečných masek, které mi mají pomoci být dobrým v očích lidí? Kolik z nich jsem už „propíchl“ zlostným pohledem, kolik jsem doslova „zabil“ nelaskavým slovem, postojem, vyhýbáním se, netečností? Stalo se mi, že jsem někoho vyloučil ze své lásky jen proto, že nesplňoval mé představy o tom, jak by měl člověk vypadat a reagovat?
Aby pro mě Ježíš neměl nepříjemná slova, už dnes se začnu učit lásce ke všem lidem bez rozdílu – chci s nimi mít soucit, modlit se za ně, a pokud to bude v mých silách, prakticky jim pomoci.

Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým.

Jan 13‚35

Bohumil Kern - ...věčnost začíná už dnes 13. ledna 2021 Zamyšlení