<< >>

Ať je vám vzdálena všechna tvrdost, zloba, hněv, křik, utrhání a s tím i každá špatnost; buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní, odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil vám. Efezským 4‚31.32

Klíčem k Pavlově výzvě ke změně našeho jednání je Boží čin odpuštění pro nás. Možná bychom se mohli vybičovat k tomu, abychom ve svém životě eliminovali negativní charakteristiky, které zde Pavel zmiňuje, ale křesťanství se nám stane těžkou otročinou, ze které nikdy nebudeme mít radost.
Pokud ale přemýšlíme o tom, co pro nás Pán Bůh v Pánu Ježíši Kristu udělal, nejde už o náš výkon, ale o odpověď na jeho dar. Zkusme se dnes, když se budeme chtít zlobit, křičet nebo jednat tvrdě, zastavit a přemýšlet o tom, co pro nás Pán Ježíš Kristus obětoval.
Proč? Protože dokud přemýšlíme o Bohu a jeho oběti pro nás, pak se tvrdost, zloba, hněv, utrhání a špatnost nemají šanci projevit. Místo toho se i v našem životě objeví laskavost, milosrdenství a odpuštění. Na nás záleží, o čem budeme přemýšlet. Dobře to zvažme, protože téma našeho uvažování do značné míry určuje i naše chování.

Pane Bože, Ty víš, jací jsme, a přesto nás miluješ. Pomoz nám více přemýšlet o Tobě a o Tvém díle, aby se i v našich životech více projevovala láska, milosrdenství a odpuštění. Amen.

Karel Strouhal ml.

...na Tebe s důvěrou čekáme! 29. července 2020 Zamyšlení