Já, Jan, váš bratr, který má s vámi účast na Ježíšově soužení i kralování a vytrvalosti, dostal jsem se pro slovo Boží a svědectví Ježíšovo na ostrov jménem Patmos.
Zj 1,9
Jan se dožil vysokého věku. Zažil zničení Jeruzaléma i nádherného chrámu. Přední židé Jana nenáviděli pro jeho neochvějnou věrnost. Prohlašovali, že veškeré jejich snahy zaměřené proti křesťanům budou marné, dokud bude lidem znít v uších Janovo svědectví. Hlas tohoto odvážného svědka musí být umlčen.
Jan byl předvolán do Říma k výslechu. Čím přesvědčivější bylo jeho svědectví, tím hlubší byla nenávist jeho protivníků. Císař Domicián se rozzuřil. Rozhodl se, že jeho hlas umlčí.
Jan byl vhozen do kotle s vařícím olejem; ale Bůh zachoval život svého věrného služebníka, stejně jako kdysi zachránil tři Židy v ohnivé peci. Když zazněla slova: „Tak zahynou všichni, kdo věří v toho podvodníka, Ježíše Krista Nazaretského,“ Jan prohlásil: „Můj Pán trpělivě snášel vše, co si satan a jeho andělé vymysleli, aby ho ponížili. Položil svůj život, aby zachránil svět. Je mi ctí, že smím pro něho trpět. Jsem slabý, hříšný člověk. Kristus byl svatý, nevinný a bezúhonný. Nedopustil se žádného hříchu a v jeho ústech nebyla nalezena lest…“ Po těch slovech Jana vytáhli z kotle.
Na císařův rozkaz byl poslán do vyhnanství na ostrov Patmos. Tam přijímal tento zestárlý apoštol od Boha poselství v mnohem větší míře než za celý svůj dosavadní život. (PNL 327–329; AA 568–573)
Všemohoucí Bože, prosíme, pomoz nám, abychom Ti byli věrní až do konce.
