<< >>

A Duch i nevěsta praví: „Přijď!“ A kdokoli to slyší, ať řekne: „Přijď!“ Kdo žízní, ať přistoupí; kdo touží, ať zadarmo nabere vody života. Zjevení 22‚17

Žena je ráda, když na svého muže může být hrdá. Když se jím může pochlubit. Závěr poslední knihy Bible zrovna takovou situaci popisuje. Mladá žena, nevěsta vynikající osobnosti, upozorňuje na jedinečnost a výjimečnost svého partnera. Po nekonečně dlouhé době sucha a žízně otevřel vydatný pramen křišťálově čerstvé, osvěžující vody. Doba vyprahlosti je pryč. Nikdo nemusí strádat a trpět. Je to tak vynikající zpráva, že si ji zaslouží slyšet všichni.
Vlastně se s nadšením, s hrdostí a s obdivem připojuje k ženichovu svědkovi. Ten o nové možnosti vypráví už nějakou dobu. Považuje to za smysl svého bytí. Nyní se Duch a nevěsta v úsilí spojují. Oba neúnavně všechny okolo upozorňují: „Pojďte se napít! Je třeba, aby se novina roznesla ke všem uším.“
Nenabízí jen vodu jako zdroj života, ale připojují výzvu: „Říkejte to všem. Každému, koho potkáte.“ Všichni, kdo to vědí, ať o tom mluví.
Napil jsem se, žízeň je pryč. Ten osvěžující pocit se těžko slovy přibližuje. Musí se to prožít. Vědí o té možnosti všichni?

Pane, chci se se svou troškou připojit k volání Ducha svatého i církve. Pozvání k prameni stojí za to, musejí ho slyšet všichni.

Gustav Kloda

...na Tebe s důvěrou čekáme! 11. září 2020 Zamyšlení