Tu mu Petr řekl: „I kdyby všichni odpadli, já ne.“ Ježíš mu odpověděl: „Amen, pravím tobě, že dnes, této noci, dřív než kohout dvakrát zakokrhá, právě ty mě třikrát zapřeš.“ On však ještě horlivěji prohlašoval: „I kdybych měl spolu s tebou umřít, nezapřu tě.“ Tak mluvili všichni.
Marek 14‚29–31
Slova pochybnosti nevyslovil Ježíš nadarmo. Jako by chtěl trochu „zchladit“ sebevědomí apoštolů, kteří si mysleli, že už všechno pochopili vlastním rozumem a všechno zvládnou. Mluví s nimi o tom, že navzdory jejich sebejistotě neuplyne mnoho času – a oni ho opustí, zradí a zapřou: „Ježíš jim odpověděl: ‚Teď věříte? Hle, přichází hodina, a již je zde, kdy se rozprchnete každý do svého domova a mne necháte samotného. Ale nejsem sám, neboť Otec je se mnou‘“ (Jan 16‚31.32). Ježíš chce i dnes těmito slovy nasměrovat mou pozornost na důležitou skutečnost. Co se týče mé důvěry v Boha, nejdůležitější není všechno pochopit rozumem, studiem teologie a proroctví, literatury či poučných knih. To mi nemusí přinést radost z mé víry a z toho, že patřím Bohu. Z této strany věčnosti nikdy nemohu Bohu naplno porozumět. Ale setkat se s ním osobně, zažít jeho láskyplnou blízkost a poznávat ho z osobní zkušenosti je nejen možné, ale i to nejdůležitější v mém životě. Vždyť Ježíš řekl, že „život věčný je v tom, když poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista“ (Jan 17‚3).
V poznávání Boha z osobní zkušenosti hraje klíčovou roli citlivost na Ducha svatého. Je pravda, že ani On nám nezabrání hřešit, jen nám nedovoluje se z hříchu radovat. Slova, která Ježíš adresoval zbožnému Nikodémovi, patří i dnešním věřícím: „‚Musíte se narodit znovu. Vítr vane, kam chce, jeho zvuk slyšíš, ale nevíš, odkud přichází a kam směřuje. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha.‘ Nikodém se ho otázal: ‚Jak se to může stát?‘ Ježíš mu řekl: ‚Ty jsi učitel Izraele, a tohle nevíš?‘“ Tak jako Nikodém, ani my to nepotřebujeme pochopit, ale prožít! Není to záležitost rozumu, ale srdce. Přemýšlej dnes nad těmito slovy a dovol Duchu svatému „zchladit“ tvé sebevědomí. Možná se ti otevřou oči i srdce a zapláčeš nad sebou jako Petr.
Tu se Petr rozpomněl na slova, která mu Ježíš řekl: „Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.“ Vyšel ven a hořce se rozplakal.
Matouš 26‚75
