A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi.
Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy.
J 1,14
V minulých dnech jsme četli: „Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh. To bylo na počátku u Boha“ (J 1,1.2). Výraz „Slovo“ znamená, že Bůh chce s námi komunikovat, a v té souvislosti je jasné, že si velice přeje, abychom mu rozuměli. Aby to nebyla komunikace s hluchými, s někým, u kterého je to, co přijímá, nad jeho možnosti chápání. Bůh chce být nejen sdílející se, ale také srozumitelný. Příkladem ze Starého zákona je postavení svatyně, na které Bůh velmi srozumitelně ukazuje celý „projekt“ spasení.
Ale v Novém zákoně se stalo něco ještě mnohem srozumitelnějšího. Aby pro nás nebylo jeho slovo nepochopitelné, tak to, co bylo vysloveno, je dokládáno zcela konkrétně tím, že je Ježíš naplnil. Ježíš je tím „Slovem“. Bůh se chtěl zjevit tak, aby jej lidé pochopili, a proto se stal člověkem. Prostřednictvím Ježíše se Boží slovo stává srozumitelné. Jan to ještě zdůrazňuje slovy: „Co bylo od počátku, co jsme slyšeli, co jsme na vlastní oči viděli, na co jsme hleděli a čeho se naše ruce dotýkaly, to zvěstujeme: Slovo života. Ten život byl zjeven, my jsme jej viděli, svědčíme o něm a zvěstujeme vám život věčný, který byl u Otce a nám byl zjeven“ (1J 1,1.2). A Ježíš to potvrzuje výrokem: „… a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě“ (J 18,37). Přes všechno, co bylo vzpomenuto, je zde ještě i ukázáno na svobodu člověka. Mnozí Ježíše nepoznali a nepřijali, protože nechtěli. Pane, děkujeme, že s námi chceš komunikovat. A to tak srozumitelně, jak jen je to pro nás možné.