Nevzpomínejte na věci dřívější, o minulosti nepřemítejte. Já, já sám vymažu kvůli sobě tvoje nevěrnosti, na tvé hříchy nevzpomenu.
Iz 43,18.25
„Nevzpomínejte na věci dřívější…“ To je zvláštní, protože na jiných místech Bible se nám naopak připomíná, abychom na minulost nezapomínali, abychom se z ní poučili a aby ji otcové připomínali svým synům. Izajáš však zde má na mysli minulost izraelského národa, který se pro svoje odvrácení od Boha dostal do babylónského zajetí. A tam mohlo velmi snadno dojít k tomu, že se lid přikloní k cizím bohům, protože se jim jevili jako bohové vítězní. A to se žel také stalo. Z toho je patrné, že tento lid si Boží přízeň nezasloužil. Jeho odpadnutí od Hospodina je jasné. A to jak před babylónským zajetím, tak v Babylóně. Ale těm, kteří se znovu chtěli Bohu odevzdat, Pán říká, aby na tuto svoji nedobrou minulost zapomněli, aby na ni nevzpomínali ani o ní nepřemýšleli. Důvodem bylo to, že Bůh jejich hříchy vymazal a už na ně ani On nevzpomínal. Jednu věc si ale měli uvědomit. Hříchy vymazal ne proto, že by byli tak dobří, ale vymazal je kvůli sobě. Bylo to jeho svrchované rozhodnutí.
Kolikrát jsme se provinili proti svému nebeskému Otci. Kolikrát jsme toho či onoho litovali, a přesto jsme se k tomu stále vraceli. Znovu připomenu onu ženu, se kterou jsme studovali Bibli a ona při každé návštěvě opakovala, že je tak hříšná, že jí Bůh nemůže odpustit. I když chtěla jít k Bohu, stále se vracela a zaobírala svojí minulostí. Ale Bůh říká: už se tím nezabývej, už o tom nepřemítej, protože já jsem ti odpustil kvůli sobě. Díky, Pane, za Tvoji ochotu smazat naši minulost a postavit nás na startovní čáru našeho nového života s Tebou.