Achab (otcův bratr)
Král Severního království, které tvořilo deset kmenů. Vládl v letech 873 –852 př. Kr.
1. Královská 16,29 –22,40
Achab byl jedním z králů, kteří se vzbouřili proti Bohu více než většina ostatních izraelských králů. Jeho manželka Jezábel měla na něj velmi špatný vliv. V odporu proti Bohu Izraele a ve věrnosti jiným bohům – Baalům a Ašéře – byla ještě tvrdohlavější než její manžel. V Elijášovi však narazili na tvrdého soupeře. Elijáš je neustále kritizoval, a proto byl jeho život ve velkém nebezpečí. Proroci izraelského Boha byli systematicky hubeni. V jistém okamžiku si Elijáš uvědomil: „Jako Hospodinův prorok zbývám už sám“ (1Kr 18,22). V té době bylo asi 450 proroků, kteří uctívali Baala a kenaanskou bohyni plodnosti Ašeru.
Spor mezi těmito dvěma tábory – Achabem a Jezábel s jejich armádou proroků na jedné straně a Elijášem na straně druhé –
vyvrcholil na hoře Karmel. Navenek se zdálo, že jde o naprosto nerovný boj. Věci jsou však často jiné, než na první pohled vypadají. V tomto případě nešlo o boj mezi dvěma skupinami lidí, ale mezi jediným živým, všemohoucím Bohem a bezmocnými božstvy vytvořenými lidmi. Když přišlo na lámání chleba, Elijášův Bůh vyřadil z boje zdánlivě neporazitelnou stranu. Tragickou částí příběhu je, že Achab a jeho žena i nadále odmítali uznat Boží autoritu. Je také smutné, že Elijáš se dostal do deprese navzdory tomu, že zažil úžasnou Boží moc. Tím se mu dnes mnozí podobáme.
Všemocný Bože, pomoz mi vidět Tvou všemohoucnost a důvěřovat Tvé moci, aniž bych ztratil odvahu.
