Adonijáš (můj Bůh je Pán)
Čtvrtý Davidův syn (s manželkou Chagítou), který se narodil kolem roku 1000 př. Kr. v Chebrónu.
2. Samuelova 3,4
1. Královská 1,5 –2,25
Při čtení dějin izraelských králů – od Davida až po poslední vládce rozdělené říše – zjistíme, že nástupnictví na trůn bylo obvykle doprovázeno četným násilím a mnohými intrikami. Když měl David zemřít, Adonijáš byl rozhodnut, že se stane jeho nástupcem. Věděl, že za následníka trůnu byl vybrán jeho mladší bratr Šalomoun. Přesto chtěl udělat vše pro to, aby k tomu nedošlo. A tak vymyslel plán: postaví lid před hotovou věc a představí se jim jako nový král. Když se o tom David a Batšeba, Šalomounova matka, dozvěděli, podařilo se jim tento jeho plán včas překazit. Poté, co se stal novým králem Šalomoun, Adonijáš se ještě jednou pokusil získat trůn. Tentokrát se rozhodl požádat o pomoc královnu – matku Batšebu. David Adonijášovi jeho pokus stát se králem odpustil; Šalomoun se však rozhodl s ním skoncovat a dal Adonijáše popravit.
Při výměně na důležitých postech se v naší západní společnosti takové věci obvykle nedějí. Ve starověkém Izraeli k tomu docházelo naopak až příliš často. Stále je mnoho takových lidí, kteří nejsou spokojeni se svým místem v životě a dělají vše pro to – často velmi pochybným způsobem –, aby zaujali pozici někoho jiného. Někdy se takové špinavé hry vydaří, ale ve většině případů se neodehrají podle plánů těch, kdo takováto spiknutí zosnovali. Dnes to možná není tak dramatické jako v Adonijášově případě. Ale to neznamená, že je to méně zavrženíhodné.
Nebeský Otče, pomoz mi, abych byl spokojen se svým místem v životě a nikdy se nesnažil nečestnými prostředky zaujmout místo někoho jiného.
