Barnabáš (syn útěchy)
Levita, původem z Kypru, který uvedl Pavla mezi věřící v Jeruzalémě a později se k němu připojil na misijní cestě.
Skutky 4,36.37; 9,26 –31; 15,25 –41 Koloským 4,10
O Barnabášovi bychom mohli říci hodně pozitivního. Byl to obdarovaný kazatel evangelia. V jeho životě se však vyskytly i problematické okamžiky. Na první misijní cestě Pavla neprovázel pouze Barnabáš, ale také jeho synovec Jan Marek. Jan Marek je však v polovině cesty opustil. Když se asi o dva roky později Pavel rozhodl vydat na druhou misijní cestu, Barnabáš byl opět připraven připojit se k Pavlovi. Nakonec se tak nestalo, protože Barnabáš trval na tom, aby vzali i Jana Marka, a Pavel byl rozhodně proti tomu. Výsledkem následného sporu bylo, že se Pavel a Barnabáš rozloučili a každý šel svou cestou.
Když přemýšlíme, v čem spočíval problém, zdá se, že Pavel chtěl mít jistotu. Nechtěl riskovat úspěšnost své cesty tím, že by vzal s sebou někoho, kdo to v minulosti vzdal. Barnabáš chtěl dát Janu Markovi druhou šanci. Pavel myslel především na úspěch cesty, zatímco Barnabášovi šlo o Jana Marka jako člověka.
Oba pohledy jsou opodstatněné. Mám ale pocit, že Barnabáš se rozhodl lépe než Pavel. Kristus nám dává novou šanci i tehdy, když jsme opakovaně selhali. Nechce nám tím říci, že i jeho učedníci by měli být připraveni dát druhou šanci lidem, kteří je možná také někdy zklamali?
Ty, Pane, jsi Bůh nových šancí. Udělej mě ochotným dát lidem, kteří mě zklamali, novou šanci.
