Když už byli blízko vesnice, do které šli, on jako by chtěl jít dál. Oni však ho začali přemlouvat: „Zůstaň s námi, vždyť už je k večeru a den se schyluje.“ Vešel tedy a zůstal s nimi.
L 24,28.29
Pozdě odpoledne v den vzkříšení šli dva učedníci do Emaus, vesnice asi dvanáct kilometrů vzdálené od Jeruzaléma. Cestou spolu mluvili o výslechu a ukřižování. Kráčeli bez naděje. Po chvíli se k nim připojil nějaký cizinec. Začali si svého společníka lépe prohlížet, měli dojem, že mluví stejně, jako mluvil Kristus.
Kristus jim vysvětloval texty Písma, které se vztahují k jeho osobě. Na nich měla být založena jejich víra. Nepředvedl jim žádný zázrak, ale vysvětloval jim Písmo. Kristovy zázraky nepochybně dokazují jeho božství, ale pádnější doklady o tom, že Ježíš je Vykupitelem světa, získáme srovnáním starozákonních proroctví s obsahem Nového zákona.
Když se učedníci chystali vejít do svého domova, řekli mu: „Zůstaň s námi.“ Zdálo se, že pozvání nepřijme, a tak ho začali přemlouvat. Kdyby jej učedníci tak naléhavě nezvali, nedozvěděli by se, že je na cestě doprovázel zmrtvýchvstalý Pán. Kristus se nikdy nikomu nevnucuje. Zajímá se o ty, kdo jej potřebují. Rád navštíví i ten nejchudší dům a potěší toho nejobyčejnějšího člověka. Pokud jsou však lidé k nebeskému Hostovi lhostejní a nestojí o to, aby s nimi zůstal, jde dál. A oni o mnoho přicházejí. (TV 508–510; DA 556–561)
Velký Bože, děkujeme za Písmo – Tvé slovo, jehož prostřednictvím se s Tebou můžeme setkávat a poznávat Tě.
