Pravím vám, mezi těmi, kdo se narodili z ženy, nikdo není větší než Jan; avšak i ten nejmenší v království Božím jest větší nežli on.
Lukáš 7,28
Podobně jako spousta dalších jsem se i já při čtení tohoto textu mnohokrát ptal: „Ježíši, to chceš říci, že Jan Křtitel nebude ve tvém království? Nebo že tam bude nejmenší?“
A pak jsem si jednou uvědomil, že tu Ježíš vůbec neřeší Janovo spasení. To bylo jisté. Jakmile mu jeho žáci pověděli o tom, co viděli, jejich učitele opustily pochybnosti a znovu měl jistotu, že Ježíš je Mesiáš. Znovu věděl, že Bůh jeho službu přijal. Proto, když přišel kat, aby ho setnul, umíral Jan s vědomím, že ho Bůh vzkřísí.
Zástupy teď slyší něco, co se bytostně týká každého z nich. Lidé s obdivem a posvátnou úctou vzhlíželi k Janovi, který s odvahou káral nejen je, ale i samotného Heroda.
Ježíš káže o svém nebeském království, o tom, jak se tam bude žít, a hlavně o tom, kdo tam bude žít. To vše už zástupy slyšely. Teď se dovídají, že i kdyby byl někdo z nich tím posledním v Ježíšově království, bude to mít pro něj větší cenu, než kdyby zde, v tomto životě, byl slavnější a obdivovanější než samotný Jan Křtitel.
To nejcennější, co můžeme získat v tomto životě, je občanství v Ježíšově království. Jan Křtitel neváhal obětovat svůj život. Proč? Protože věděl, že je součástí Ježíšova království.
Něco podobného udělaly miliony křesťanů. Tito lidé raději dali všanc svůj život, než by se vzdali své víry. Stali se občany Božího království a byla to pro ně ta největší hodnota jejich života.
