Jako Mojžíš vyvýšil hada na poušti, tak musí být vyvýšen Syn člověka, aby každý, kdo v něho věří, měl život věčný. J 3,14.15
Protože Izraelce dosud ochraňovala Boží moc, neuvědomovali si nesčetná nebezpečí, jež je stále obklopovala. Byli nevděční, nedůvěřovali Božímu vedení a obávali se smrti. Nyní na ně Hospodin smrt seslal. Poušť zamořili jedovatí hadi zvaní „ohniví“ pro strašlivý účinek jejich uštknutí, které způsobilo prudký zánět a rychlou smrt. Protože Boží ruka přestala Izraelce chránit, bylo těmito jedovatými tvory napadeno mnoho lidí. V táboře zavládlo zděšení a zmatek. Téměř v každém stanu byli mrtví nebo umírající. Nyní se lid sám pokořil před Bohem. Přišli k Mojžíšovi a vyznávali své hříchy. Vědomí vlastní hříšnosti nás nesmí vést k zoufalství ani k obavám, že nemáme Spasitele nebo že se nad námi neslituje. Právě tehdy nás Kristus zve, abychom ve své bezmoci přišli k němu a byli zachráněni.
Mojžíš dostal od Boha příkaz, aby zhotovil měděného hada, jenž by se podobal živým hadům. Měl ho umístit tak, aby ho všichni viděli. Stačil jediný pohled na něj a umírající člověk se uzdravil.
Lidé si uvědomovali, že měděný had je uzdravit nemůže. Léčivá moc pocházela od Boha. Pohledem na hada projevili víru v Boží slovo. Víra je nástroj, jímž člověk přijímá Boží nabídku milosti a slitování. (PP 319.320; PP 429.430)
Milostivý Bože, odpusť nám, že často přehlížíme Tvou ochranu a péči.
