Jan Křtitel (Pán je milostivý)
Ježíšův bratranec a současník. Připravoval lidi na Ježíšův příchod. Byl popraven Herodem Antipou.
Jan 1,19 –39; 3,22 –36 Matouš 11; 14,1 –12
Jan Křtitel věděl, kde je jeho místo. Věděl o pozoruhodných okolnostech svého narození i to, že byl předurčen být prorokem. Měl privilegium být „předchůdcem“ zaslíbeného Mesiáše. Přestože mu chodíval naslouchat velký zástup lidí, ani na mysl mu nepřišlo konkurovat Mesiáši. „Za mnou přichází někdo větší, neboť byl dříve než já“ (J 1,30).
To je obdivuhodný postoj. Většina z nás má vrozenou touhu být první nebo nejlepší. Tato myšlenka dokonce vrtala v hlavě i Ježíšovým učedníkům. Hádali se, kdo bude mít nejvýznamnější postavení v království, které Ježíš brzy založí.
Pro mnohé lidi je těžké hrát druhé housle. Možná kritizují svého šéfa a myslí si, že oni jsou ti, kdo se hodí na nejvyšší pozici. Setkáváme se s tím i v církvi. Pokud nás však Bůh pověřil úkolem „připravovat cestu“, musíme se s tím spokojit. Možná jsme zjistili, že je pro nás obtížné, nebo dokonce nemožné mít „nad sebou“ někoho, kdo nás převyšuje – že nás to zkrátka frustruje a ničí. Uděláme dobře, budeme-li si často opakovat slova Jana Křtitele: „On musí růst, já však se menšit“ (J 3,30).
Nebeský Otče, pomoz mi, abys Ty byl v mém životě vždy na prvním místě.
