Jeho památka

,
Jitrenka-2022 banner

Pak vzal chléb, vzdal díky, lámal a dával jim se slovy: „Toto jest mé tělo, které se za vás vydává. To čiňte na mou památku.“

Lukáš 22‚19

Den díkůvzdání je ve Spojených státech národním svátkem od roku 1863, kdy jej prezident Lincoln vyhlásil dnem „díkůvzdání a chvály našemu dobrotivému Otci, který sídlí na nebesích“.tomuto svátku se váže moje osobní vzpomínka. Když jsme v roce 2016 seděli u stolu na Den díkůvzdání, můj tatínek byl příliš nemocný, aby se k nám mohl připojit. Proto zůstal jeho talíř na stole prázdný. Ještě ten večer zemřel. Když na Den díkůvzdání připravuji slavnostní tabuli, vždy se ve vzpomínkách k této události vracím a děkuji Bohu za příklad zbožného života svých rodičů a jejich bezpodmínečnou lásku. Právě dnes je výročí smrti mého otce.

Bůh v Písmu často říká svému lidu, aby na něco „pamatoval“.** Měli pamatovat na to, že mají světit sobotní den na počest svého Stvořitele a Vykupitele (Ex 20‚8–11; Dt 5‚12–15). Když vstoupili do zaslíbené země a dostali strach, měli pamatovat na to, co pro ně Hospodin udělal v Egyptě a jak je vedl (Dt 7‚17.18; 8‚2). Izraelský národ každý rok slavil svátek Pesach, kdy si krví pesachového beránka připomínal své vysvobození (Ex 12‚21–27). Když Ježíš a jeho učedníci jedli tento pokrm, Ježíš vzal chléb a místo pravidelného odříkání velikonočního příběhu jim řekl: „Toto jest mé tělo, které se za vás vydává. To čiňte na mou památku“ (L 22‚19). Schylovalo se ještě k většímu vysvobození, které svátek Pesach předznamenával. Ježíš chtěl, abychom si ho připomínali, jedli chléb a pili kalich na jeho památku a na památku jeho oběti za nás. Pokud se někdy začneme bát budoucnosti, máme si připomínat minulost. Pokaždé, když přijímáme chléb a kalich jako symboly jeho oběti, činíme tak na jeho památku a přijímáme v něm jistotu naší spásy. Pamatujme na cenu, kterou zaplatil za naše vykoupení, až do onoho dne, kdy nás přijde vzít do našeho nebeského domova! Nebojte se… připomínejte si jej!

* Wikipedia, s.v. „Thanksgiving (United States),“ last modified on March 27, 2019, 12:30 A.M. UTC, https://en.wikipedia.org/wiki/Thanksgiving _(United_States).

Bůh v Písmu často říká svému lidu, aby na něco „pamatoval“.** Měli pamatovat na to, že mají světit sobotní den na počest svého Stvořitele a Vykupitele (Ex 20‚8–11; Dt 5‚12–15). Když vstoupili do zaslíbené země a dostali strach, měli pamatovat na to, co pro ně Hospodin udělal v Egyptě a jak je vedl (Dt 7‚17.18; 8‚2). Izraelský národ každý rok slavil svátek Pesach, kdy si krví pesachového beránka připomínal své vysvobození (Ex 12‚21–27). Když Ježíš a jeho učedníci jedli tento pokrm, Ježíš vzal chléb a místo pravidelného odříkání velikonočního příběhu jim řekl: „Toto jest mé tělo, které se za vás vydává. To čiňte na mou památku“ (L 22‚19). Schylovalo se ještě k většímu vysvobození, které svátek Pesach předznamenával. Ježíš chtěl, abychom si ho připomínali, jedli chléb a pili kalich na jeho památku a na památku jeho oběti za nás. Pokud se někdy začneme bát budoucnosti, máme si připomínat minulost. Pokaždé, když přijímáme chléb a kalich jako symboly jeho oběti, činíme tak na jeho památku a přijímáme v něm jistotu naší spásy. Pamatujme na cenu, kterou zaplatil za naše vykoupení, až do onoho dne, kdy nás přijde vzít do našeho nebeského domova! Nebojte se… připomínejte si jej!

Další