Mojžíšův tchán mu odpověděl: „Není to dobrý způsob, jak to děláš. Úplně se vyčerpáš, stejně jako tento lid, který je s tebou. Je to pro tebe příliš obtížné. Sám to nezvládneš… Vyhlédni si pak ze všeho lidu schopné muže, kteří se bojí Boha, milují pravdu a nenávidí úplatek… Oni budou soudit lid, kdykoli bude třeba. Každou důležitou záležitost přednesou tobě.“
Ex 18,17–21
Izraelci se utábořili nedaleko místa, kde žil Mojžíšův tchán Jitro. Mojžíš vyprávěl Jitrovi o podivuhodných skutcích, jimiž Bůh zasáhl ve prospěch Izraele, a patriarcha se zaradoval a velebil Hospodina.
Jitro zůstal nějaký čas v táboře a brzy poznal, jak těžké břímě spočívá na Mojžíšovi. Udržet pořádek a kázeň v tomto velkém, nevzdělaném a nevychovaném národě byl vskutku nadlidský úkol. Mojžíš byl uznávaným vůdcem a soudcem a lidé ho nejen zpravovali o svých radostech a bolestech, ale předkládali mu k řešení i spory, které mezi nimi vznikly. Jitro Mojžíšovi poradil, aby ustanovil vhodné lidi za vládce nad tisíci, další pak za vládce nad sty a jiné za vládce nad deseti lidmi. Mojžíš tchánovu radu přijal. Přinesla mu velké ulehčení v práci a přispěla k zavedení dokonalejšího pořádku ve vztazích mezi lidmi.
To, že byl vyvolen, aby učil druhé, nevedlo Mojžíše k závěru, že by sám nepotřeboval poučení. Vyvolený vůdce Izraele rád vyslechl návrhy bohabojného midjánského knížete a přijal jeho plán jako moudré opatření. (PP 216.217; PP 300–302)
Pane Bože, děkujeme za lidi, které nám posíláš do života, aby nám pomohli a poradili. Chceme si jich vážit.
