Hleď, vydal jsem ti do rukou chešbónského krále Síchona, Emorejce, a jeho zemi. … Dnešním dnem začínám nahánět strach a bázeň z tebe národům pod celým nebem. Až o tobě uslyší zprávu, budou se před tebou třást a chvět úzkostí. Dt 2,24.25
Už podruhé Hospodin přivedl svůj lid k hranicím Kenaanu. Když Izraelci dorazili k zemi Emorejců, požádali o povolení projít přes jejich území. Emorejský král však jejich žádost odmítl a shromáždil své vojsko k boji. Izraelci v tomto boji zvítězili a brzy ovládli celé území Emorejců. Velitel Hospodinova vojska rozprášil nepřátele svého lidu. Býval by udělal totéž před třiceti osmi lety, kdyby mu tehdy Izraelci důvěřovali.
Oblakový sloup se hnul vpřed a Izraelci došli až do Edreí, kde na střet s nimi čekal obrovitý král Óg. Když uviděli mohutnou postavu tohoto obra, srdce mnohých se chvěla strachy. Avšak Mojžíš zůstal klidný. Hospodin o bášanském králi řekl: „Neboj se ho, neboť jsem ti ho vydal do rukou, i všechen jeho lid a jeho zemi.“
Mojžíšova pevná víra podnítila důvěru Izraelců v Boha. Veškerý lid se spolehl na Boží všemohoucí ruku a Bůh ho neopustil. Mnozí si vzpomněli na události, které před téměř čtyřiceti lety odsoudily Izrael k dlouhému putování po poušti. Zpráva zvědů o zaslíbené zemi byla v mnohém ohledu pravdivá. Města byla opevněná a velká a obývali je obři. Nyní však rozpoznali osudnou chybu, jíž se dopustili jejich otcové, když nedůvěřovali Boží moci. To jim zabránilo v okamžitém vstupu do této krásné země. (NUD 205.206; PP 434–436)
Velký Bože, prosíme jako otec posedlého chlapce: Věřím, Pane, pomoz mé nedověře.
