Spravedlivý roste jako palma, rozrůstá se jako libanonský cedr.
Ž 92,13
V Písmu nacházíme několik nádherných obrazů z přírody. Jedním z nejkrásnějších a nejvýstižnějších je obraz majestátního cedru.
Libanonský cedr měly v úctě všechny národy Východu. Patří do rodiny stromů, které rostou všude na zemi, od polárních končin po tropické pásmo. Snáší vedro i zimu; hrdě se vypíná a košatí u řek, majestátně hlídá vyprahlá suchá místa. Své kořeny zapouští hluboko mezi skály do země a odvážně vzdoruje bouřím a vichrům. Jeho jehličí si zachovává svěžest a zeleň i tehdy, když vše ostatní podléhá zhoubnému závanu zimy.
Libanonský cedr vyniká mezi ostatními stromy svou mohutností, pevností a trvanlivostí. Písmo ho používá jako symbol těch, jejichž „život je skryt spolu s Kristem v Bohu“ (Ko 3,3). Lze říci, že Boží ruka povýšila cedr na krále lesa. Cedr se často používal jako královský znak. Písmo jím znázorňuje spravedlivého člověka a naznačuje, jak nebe hledí na ty, kdo plní Boží vůli. (PP 449.450)
Velký Bože, i dnes chceme poznávat a plnit Tvou vůli.
