Pavel zůstal celé dva roky v najatém bytě a přijímal všechny, kdo za ním přišli, zvěstoval Boží království a učil všemu o Pánu Ježíši Kristu bez bázně a bez překážek. Sk 28,30.31
Pavel nenaříkal nad minulostí, ale neobával se ani budoucnosti. Během vězení nezapomněl ani na sbory, které založil. Proto se jim snažil pomáhat alespoň svými dopisy, které obsahovaly napomenutí i praktická ponaučení.
List Filipským, stejně jako list Koloským, napsal Pavel v době, kdy byl uvězněn v Římě. Když se filipští věřící dozvěděli o Epafroditově nemoci, dělali si o něj velké starosti. Proto se Pavel rozhodl, že jej pošle zpět. Po Epafroditovi poslal Pavel filipským věřícím dopis, v němž jim poděkoval za jejich dary. Filipský sbor naplňoval Pavlovy potřeby nejštědřeji ze všech sborů. Možná proto mu byli Filipští ze všech, které přivedl k obrácení, nejmilejší.
Dopis Koloským obsahuje řadu vzácných ponaučení. Pavel v něm připomněl příkladný život Ježíše Krista. Zvěstoval poselství, které od té doby neustále posiluje Boží církev a pomáhá jí. K dnešním věřícím promlouvá toto poselství o nebezpečích, která církvi hrozí, a o falešném učení, jemuž budou křesťané muset čelit. (PNL 261.271–277; AA 448–481)
Pane, děkujeme za Pavlovy dopisy. Dodnes jsou pro každého věřícího zdrojem cenných rad a povzbuzení.
