Vždyť kdo skoupě rozsévá, bude také skoupě sklízet, a kdo štědře rozsévá, bude také štědře sklízet. … vždyť radostného dárce miluje Bůh. 2K 9,6.7
Apoštol Pavel často povzbuzoval nově obrácené křesťany ke štědrosti. Když mluvil se staršími z Efezu o svém působení mezi nimi, řekl: „Tím vším jsem vám ukázal, že máme takto pracovat, pomáhat slabým a mít na paměti slova Pána Ježíše, který řekl: ‚Blaze tomu, kdo dává, ne tomu, kdo bere‘“ (Sk 20,35).
Téměř všichni věřící v Makedonii byli chudí na pozemské statky, ale hluboce milovali Boha a jeho pravdu. Radostně přispívali na dílo evangelia. Když se ve sborech, které vznikly z bývalých pohanů, prováděly všeobecné sbírky určené pro potřeby chudých věřících Židů, štědrost obrácených makedonských křesťanů byla příkladem pro ostatní sbory. Ve svém dopise Korintským apoštol poukázal na makedonské věřící slovy: „Dobrovolně dávali podle své největší možnosti, ano i nad možnost; s velkou naléhavostí nás prosili, aby se směli účastnit této pomoci pro bratry v Judsku“ (2K 8,3.4).
Makedonští věřící byli obětaví, protože se celé odevzdali Bohu. Nebylo třeba je k dávání nutit. Radovali se, že mají tu přednost odepřít si i věci pro ně důležité, aby poskytli potřebnou pomoc druhým. (PNL 196.197; AA 342–343)
Milostivý Bože, pomoz mi dospět k tomu, že dávání, obětavost a štědrost budu považovat za přednost.
