V modlitbách neustávejte.
1Te 5,17
Modlitba má dalekosáhlý význam. Modlitbu bychom neměli omezit jen na sobecké žádosti týkající se vlastního prospěchu. Prosme, abychom měli co dávat. Kristovi následovníci musí projevovat tutéž oddanost, stejné sebeobětování a podřízení se nárokům Božího slova, jak byly patrny u Krista. Náš úkol ve světě není uspokojit jen sebe a líbit se sami sobě. Máme Boha oslavovat tím, že s ním budeme spolupracovat v díle záchrany hříšníků. Žádejme Otce o dary, které pak budeme moci předávat dál. Schopnost přijímat se zvětšuje jedině dáváním. Nemůžeme přijímat bohatství nebeského pokladu, aniž bychom je rozdávali lidem kolem sebe.
Kristus nás učí, abychom se nepřestávali modlit, i když se nám zdá, že nás Bůh okamžitě nevyslyšel. Modlitba nemá změnit Boha, ale má nás vést k tomu, abychom se ztotožnili s Boží vůlí, přezkoumali své srdce a učinili pokání. Potom nás vede těžkostmi, zkouškami a pokořením, abychom si uvědomili, že jsme překážkou, která bránila Duchu svatému, aby mohl působit naším prostřednictvím. (PM 70; COL 143)
Pane Ježíši, ať se naše modlitba stane rozhovorem, ze kterého se nám nebude chtít odejít.
