Měl sen: Hle, na zemi stojí žebřík, jehož vrchol dosahuje k nebesům, a po něm vystupují a sestupují poslové Boží.
Gn 28,12
Když se člověk dostane do bezradné situace, zasahuje Bůh. Petr byl držen v kobce vytesané do skály, jejíž dveře byly pevně zajištěny závorami a mřížemi; kromě toho byli vojáci, kteří Petra hlídali, osobně zodpovědní za to, že jim neunikne. Závory, mříže a římská stráž sice znemožnily, aby Petrovi pomohli lidé, ale po Petrově vysvobození tato opatření jen zvýšila Boží slávu.
Filipa zavedl nebeský anděl na místo, kde se setkal s člověkem hledajícím pravdu; Kornélia navštívil anděl a předal mu Boží poselství; Petr byl uvězněn a odsouzen k smrti, ale anděl ho zavedl do bezpečí. Všechny zkušenosti svědčí o tom, jak úzké spojení existuje mezi nebem a zemí.
Stejně jako v době apoštolů i dnes procházejí nebeští poslové celou zemi, utěšují zarmoucené, chrání kajícníky a snaží se získat lidi pro Krista. Ačkoli je nevidíme, jsou s námi, aby nás vedli, poučovali a chránili.
Zemi spojuje s nebem tajuplný žebřík zářící jasným světlem, který pevně stojí na zemi a jehož vrchol sahá až k trůnu nekonečného Boha. Po něm neustále vystupují a sestupují andělé a předkládají nebeskému Otci modlitby chudých a trpících a přinášejí lidem požehnání, naději, povzbuzení a pomoc. (PNL 83.87; AA 146.151–153)
Pane, děkujeme, že jsi nám tak blízko.
