A tak vám říkám: „Proste a bude vám dáno, hledejte a naleznete, tlučte a bude vám otevřeno. Každý, kdo prosí, dostává, kdo hledá, nalézá a tomu, kdo tluče, bude otevřeno.“
Lukáš 11,9.10 (B21)
Učedníci sledovali Ježíšovy modlitby a fascinovalo je, jak rychle mu jeho nebeský Otec odpovídá. Ježíš o něco požádal a vzápětí se tak stalo. To se jim líbilo. Chtěli prožívat totéž. Proto se obracejí na Ježíše a prosí ho, aby jim prozradil, v čem je kouzlo jeho modliteb.
Ježíš je seznámil se vzorovou modlitbou a pak jim poradil, aby se modlili a byli přitom vytrvalí. Pokud o něco prosí Hospodina, nemají to vzdávat, jakmile jim hned neodpoví a nesplní jim okamžitě jejich přání. Mají se modlit trpělivě dál tak dlouho, dokud nedostanou odpověď.
Učedníci mají pochopit, že cílem vytrvalé modlitby není „ukecat“ Boha. On nás totiž nevyslýchá podle množství našich slov nebo intenzity našeho hlasu. Stvořitel má svůj čas a mně proto nezbývá nic jiného než počkat, až nastane ta pravá chvíle.
Je tu ale ještě další důvod mlčení nebeského Otce. Možná neodpovídá, aby mi dopřál dostatek času. Při opakování modlitby mám přemýšlet, zda skutečně potřebuji to, oč prosím. To mne má motivovat k tomu, abych ke každé mé prosbě dodal: Bože, buď vůle tvá!
Modlitba je jednou z možností poznání záměru, který má Stvořitel s mým životem. Pokud se za něco dlouho modlím, a stále se nic neděje, může být příčina v tom, že mé přání není v souladu s Boží vůlí. Děkuji mu za to, že sice slyší všechny mé prosby, ale plní jen ty, které neublíží mně, ani nikomu jinému.
