Nesuďte, abyste nebyli souzeni. Neboť jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni, a jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám.
Matouš 7‚1.2
Bůh potřebuje upřímné, čisté srdce, které by mu mohlo sloužit. Nemůže být naplněno odsuzováním, pocitem vlastní spravedlnosti, pýchou nebo pohrdáním. Je smutné, že křesťané až příliš
často napomínáním s dobrým úmyslem odvracejí lidi od Boha, protože jejich srdce není naplněno jeho láskou! Modleme se spolu s Davidem: „Stvoř mi, Bože, čisté srdce, obnov v mém nitru pevného ducha“ (Žalmy 51‚12). Jestliže chceme být jeho svědky, jednejme jako Ježíš – s laskavostí a milosrdenstvím. Jediný způsob, jak toho můžeme dosáhnout, je být naplněn Duchem! Vždy mějme na paměti, že to není „naše“ práce, která usvědčuje srdce – je to Boží práce! Sobecký a hrdý duch nikdy nepřiblíží druhé k Bohu! To, že „máme pravdu“, že z celého srdce sloužíme církvi, kaž dý týden chodíme na modlitební shromáždění, upřednostňujeme veganskou stravu, nepoužíváme make-up, nenosíme šperky ani neděláme mnoho jiných věcí, z nás ještě nedělá svaté nebo lepší, než jsou druzí. Když se k někomu přiblížíme a budeme jej v srdci odsuzovat, nejenže jej tím vzdálíme od Boha, ale navíc ho i ztratíme! Neexistuje nic takového jako „spasení skrze skutky“, spasit nás může pouze Ježíš! Nezapomínejme na to, že i my jsme jen selhávající lidé, takže místo toho, abychom se cítili „lepší než oni“, buďme skromní. Pamatujme, že lidé nemusí být „jako my“, aby byli spaseni, musí být JAKO JEŽÍŠ!
Bratří, nesnižujte jeden druhého. Kdo snižuje nebo odsuzuje bratra, snižuje a odsuzuje zákon. Jestliže však odsuzuješ zákon, neplníš zákon, nýbrž stavíš se nad něj jako soudce. Jeden je zákonodárce i soudce; on může zachránit i zahubit. Ale kdo jsi ty, že odsuzuješ bližního?
List Jakubův 4‚11.12
