Když už byl blízko a uzřel město, dal se nad ním do pláče a řekl: „Kdybys poznalo v tento den i ty, co vede k pokoji!“ L 19,41.42
Dnešní svět se dopouští téhož hříchu, který přivodil zkázu Izraele. Nevděčnost vůči Bohu, zanedbávání poskytnutých příležitostí a možností, zneužívání Božích darů k sobeckým cílům – to byl hřích, který přivolal na Izraelce Boží hněv. Stejné hříchy vedou do zkázy i dnešní svět.
Den předpověděný Kristem se blíží. Doba Boží milosti a nabízených výsad je už takřka vyčerpána. Většina lidí však duchovně spí. Nepoznávají, že nastal čas, ve kterém jim Pán dává příležitost.
Jak málo těch, kteří se vydávají za Kristovy následovníky, pociťuje odpovědnost za hynoucí. Nedostává se jim lásky, která vedla Krista, aby opustil svůj nebeský domov a vzal na sebe lidskou přirozenost. Boží děti postihla ztrnulost a ochromení, které jim brání v tom, aby poznaly, jaký mají v této době úkol.
Vyznavači Ježíše Krista procházejí zkouškou před zraky celého vesmíru. Kdyby vykonali to nejlepší, čeho jsou schopni, nebyli by odsouzeni. Kdyby vložili do díla své srdce, mohli by vykonat mnohem víc. (PM 154.155; COL 302–304)
Drahý Kriste, prosím, naplň naše srdce láskou, nadšením a novou horlivostí pro Tebe.
