Když bylo ráno, uradili se všichni velekněží a starší lidu proti Ježíšovi, že ho připraví o život. Mt 27,1
Když se rozednilo, sešla se velerada k dalšímu jednání a potřetí odsoudili Ježíše k smrti. Nyní už potřebovali jen souhlas Římanů.
Na Ježíše se snesla další, tentokrát již třetí vlna urážek a posměchu. Byla ještě horší než ta, kterou mu připravil nevědomý dav. Vše se odehrávalo v přítomnosti kněží a předních mužů a s jejich souhlasem. V jejich srdcích již nezůstala ani trocha soucitu či lidskosti. Když jim nestačily důkazy a nedařilo se jim Krista umlčet, použili zbraně, jakými se umlčují kacíři již od nepaměti: týrání, násilí a smrt.
Když soudci vynesli nad Ježíšem rozsudek, zmocnila se lidu ďábelská zuřivost. Kdyby římské úřady nezasáhly a za použití zbraní dav nezastavily, byli by ho lidé v přítomnosti soudců roztrhali na kusy. I pohané byli pohoršeni tím, jak nelidsky se zachází s člověkem, kterému nebyla prokázána žádná vina.
Kněží a přední muži zapomněli na důstojnost svého úřadu a uráželi Božího Syna nejhoršími nadávkami. Křičeli, že za troufalá slova o svém mesiášství si zaslouží nejpotupnější smrt. Nejzvrhlejší lidé Spasitele hanebně uráželi. Přehodili mu přes hlavu staré roucho, bili jej do tváře a volali: „Hádej, Mesiáši, kdo tě udeřil.“ Potom z něho roucho strhli a jeden z nich mu plivl do obličeje. (TV 455.456; DA 714.715)
Milostivý Pane, děkujeme, že jsi byl ochoten vytrpět to všechno kvůli nám.
