Když Herodes Ježíše spatřil, velmi se zaradoval; už dávno si ho totiž přál vidět, poněvadž o něm mnoho slyšel, a doufal, že uvidí, jak dělá nějaký zázrak.
Lukáš 23,8
Osobnost Ježíše Krista už Herodesovi dlouho vrtala hlavou. Lukáš napsal: „Tetrarcha Herodes slyšel o všem, co se dálo, ale nevěděl, co si má myslit, poněvadž někteří říkali, že Jan vstal z mrtvých, jiní, že se zjevil Eliáš, a jiní zase, že vstal jeden z dávných proroků. Herodes řekl: „Jana jsem přece dal stít. Kdo to tedy je, že o něm slyším takové věci?“ A přál si ho vidět (L 9,7–9). Svědomí, které má dobrou paměť, panovníkovi čas od času připomnělo Jana Křtitele.
Teď se mu konečně splní jeho přání — setká se s Ježíšem. Herodes se těší, že uvidí velkolepou show. Pokud Ježíš nechce dopadnout jako Jan Křtitel, tak se musí předvést. Jinak mu Herodes předvede, kdo je v Galileji pánem. Tak si to Herodes představoval, když uslyšel, že k němu Židé přivádějí Ježíše.
Proč chci vidět Ježíše? Chci ho spatřit jako Spasitele, nebo jako nějakou pouťovou atrakci? Čekám od něj odpuštění mých hříchů, nebo se těším, že uvidím kouzelníka, který mi předvede jen pár triků?
Herodes se s Ježíšem setkal osobně — tváří v tvář. Viděl Mesiáše, ale vůbec mu to nepomohlo, protože už předem odmítl možnost, že by ten obviněný rebel mohl být jeho Pánem.
S Ježíšem je možné setkat se i dnes. Kdo skutečně touží potkat svého Spasitele, tomu se Ježíš ukáže. Pokud od něj ale čekám jen nějaká kouzla a čáry k mému pobavení, budu zklamán. To Ježíš nedělá. Kvůli tomu na naši planetu nepřišel.
