Pán pochválil toho nepoctivého správce, že jednal prozíravě. Vždyť synové tohoto světa jsou vůči sobě navzájem prozíravější než synové světla.
Lukáš 16,8
Můj děda říkával, že od každého člověka se mohu naučit něčemu dobrému, pokud se budu dobře dívat a nezapomenu u toho také myslet.
Ježíš vypráví o nepoctivém správci, který neztratil svou duchapřítomnost ani ve chvíli, kdy jeho pán přišel na to, že je okrádán. Čekali bychom, že Mesiáš tohoto muže odsoudí, ale on nám ho dává za příklad.
Co se od tohoto podvodníka můžeme naučit? Abychom to správně pochopili, je potřeba si připomenout, komu Ježíš příběh vypráví. Obrací se v něm na své učedníky, kteří se mezi sebou čas od času přou o to, kdo z nich je nejlepší. Hrozí jim, že se nakonec tak rozhádají, že se jejich parta rozpadne.
Možná i proto Ježíš říká, že „synové tohoto světa jsou vůči sobě prozíravější než synové světla“. Nepoctivý správce se dokázal rychle domluvit s dlužníky, kteří rádi přijali jeho návrh, aby vyměnili původní směnky za nové, s poloviční výškou dluhu. Místo aby se hádali, raději spolupracovali.
Slyšel jsem příběhy křesťanů, kteří místo aby spojili své síly dohromady, tak spolu raději bojují o to, kdo má pravdu, nebo o to, kdo bude koho poslouchat. Vyprávění o nepoctivém správci je určeno právě pro tyto situace.
Ježíš dobře ví, jak jeho církev trpí vždy, když se jeden věřící postaví proti druhému. Proto nám vypráví o „prozíravém nepoctivci“ a přeje si, abychom si z něj vzali poučení.
