Celá hora Sínaj byla zahalena kouřem, protože Hospodin na ni sestoupil v ohni. Kouř z ní stoupal jako z hutě a celá hora se silně chvěla. Zvuk polnice víc a více sílil. Mojžíš mluvil a Bůh mu hlasitě odpovídal.
Ex 19,18.19
Oblakový sloup spočinul na vrcholu hory Sínaj a lid rozbil své stany v rovině na úpatí hory. Zde pak pobyli téměř celý rok. Mojžíš byl vyzván, aby vystoupil na horu a setkal se tam s Bohem.
Oblak klesal, až zahalil celou horu v temné a strašné tajemství. Pak zazněl zvuk jako troubení na pozoun, který upozornil lid, že přichází Bůh. Z husté tmy vyšlehly prudké blesky a zaznělo dunění hromu. Znamení Boží přítomnosti byla tak strašná, že se zástupy Izraelců chvěly strachem a padaly na tvář před Hospodinem.
Nastala chvíle slavnostního ticha a pak zazněl Boží hlas. Z vrcholu hory oznámil Hospodin svůj zákon. Deset přikázání, krátkých, obsažných a směrodatných, obsahuje povinnosti člověka k Bohu a k bližním.
Tak znějí posvátné předpisy Desatera, vydané za hřmění a blesků a s podivuhodným projevem moci a majestátu velikého Zákonodárce. Bůh doprovodil vyhlášení svého zákona ukázkami své moci slávy, aby jeho lid na tuto chvíli nikdy nezapomněl a aby si vštípil hlubokou úctu k Tvůrci zákona, Stvořiteli nebe a země. Zde se dostalo Izraelcům nejpodivuhodnějšího zjevení, jež kdy Bůh dal člověku.
Týž zákon, který byl vryt do kamenných desek, vpisuje Duch svatý do srdce člověka. Kristova milost nám umožňuje žít v poslušnosti Božího zákona. (PP 217–219.272; PP 302–304.372)
Velký Bože, vepiš prosím svůj zákon do našich srdcí a uděl nám svou milost.
