Každý, koho srdce pudilo a kdo byl ochotné mysli, přicházel a přinášel Hospodinovu oběť pozdvihování pro dílo na stanu setkávání a pro veškerou službu v něm i pro svatá roucha. Přicházeli muži i ženy a všichni ze srdce dobrovolně přinášeli … všelijaké zlaté předměty… Ex 35,21.22
Základním předpokladem při výstavbě svatostánku byla oddanost Bohu a ochota k oběti. Bylo třeba obstarat velké množství nejdražšího a nejvzácnějšího materiálu.
Svatostánek a později i chrám byly postaveny z dobrovolných darů. Od nikoho nebylo třeba nic vymáhat. A dary se scházely v takové hojnosti, že Mojžíš musil lidem nařídit, aby přestali dále nosit, neboť již přinesli více, než mohl potřebovat.
Příspěvky, které se od Izraelců vyžadovaly pro náboženské a dobročinné účely, tvořily celou čtvrtinu jejich příjmů. Dalo by se předpokládat, že tak vysoká daň z příjmů přivede obyvatelstvo do chudoby. Opak byl pravdou. Zachovávání těchto nařízení bylo jednou z příčin jejich blahobytu.
Ze všech plodin země byly první uzrálé plody věnovány Bohu. První vlna z ostříhaných ovcí, první zrní z vymlácené pšenice, první olej a první víno byly vyhrazeny pro Boha, rovněž prvorozená zvířata. Za prvorozeného syna se odevzdávala cena vykoupení. První plody byly předloženy Hospodinu ve svatostánku a poté se věnovaly kněžím.
Reptání Izraelců a Boží soudy, jež je postihly za jejich hříchy, jsou zaznamenány pro výstrahu dalším pokolením. Příkladem hodným následování je však jejich oddanost, horlivost a štědrost. (PP 251.392.393.252; PP 343–347.522–527)
Pane, pomoz nám být štědrými a ochotně se podělit o to, co od Tebe dostáváme.
