Izraelští věřili, a proto před nimi padly hradby Jericha, když je obcházeli po sedm dní. Žd 11,30
Jak snadno nebeské vojsko rozvalilo zdi Jericha, tohoto pyšného města! Bůh Izraele řekl: „Dávám ti do rukou Jericho.“ Proti tomuto slovu žádná lidská síla nic nezmůže. Kníže Hospodinova vojska se stýkal jen s Jozuem. Nezjevil se nikomu z Izraelských a ti se mohli rozhodnout, zda uvěří Jozuovým slovům, anebo budou o nich pochybovat, zda rozkazy uposlechnou, nebo je odmítnou.
Neviděli zástupy andělů, které je provázely pod vedením Božího Syna. Každodenní obchůzky kolem městských hradeb za zvuku trub z beraních rohů mohli pokládat za nerozvážné a směšné. Jak to mělo rozvrátit tak mocná opevnění?! Smyslem tohoto dlouhého obřadu před pádem hradeb bylo prohloubení víry Izraelců. Měli si natrvalo zapamatovat, že jejich síla nespočívá v jejich moudrosti, ale jedině ve víře v Boha. Měli si zvyknout plně spoléhat na svého nebeského Vůdce.
Bůh chce vykonat velké věci prostřednictvím těch, kteří mu důvěřují. Důvod, proč mnozí křesťané neprojevují větší sílu, je v tom, že příliš spoléhají na svou vlastní moudrost a nedávají Pánu příležitost, aby projevil svou moc. Bůh pomáhá svým dětem v každé tísni, jestliže v něho vkládají plnou důvěru a věrně jej následují. (PP 366; PP 493)
Laskavý Pane, chceme se naučit bezvýhradně spoléhat na Tebe a poslouchat Tě. Prosím, pomoz nám.
