Žádný sluha nemůže sloužit dvěma pánům. Neboť jednoho bude nenávidět, a druhého milovat, k jednomu se přidá, druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i majetku.
Lukáš 16,13
Ať se nám to líbí nebo ne, v našem životě jde vždy o to, komu budeme sloužit. Sluhy totiž budeme vždy. Můžeme ale ovlivnit to, kdo bude naším pánem. Můžeme si vybrat službu Stvořiteli, nebo službu naší touze po majetku.
Mamon vypadá velice přitažlivě. Dokonce se nám může zdát, že čím budeme bohatší, tím větší svobodu budeme mít. Zapomínáme na to, že mamon je démon, neúprosný otrokář, který nás nakonec polapí do pavučiny chamtivosti a chtivosti.
Život s Bohem nám možná nepřipadá tak přitažlivý a oslnivý jako život boháčů a různých celebrit. Miliony lidí vzhlížejí ke slavným hercům či sportovcům a závidí jim jejich popularitu i bohatství. Pokud ale nahlédneme pod pokličku života těchto obdivovaných lidí, zjistíme, že jim vlastně není co závidět, protože nejsou o nic šťastnější než my, a navíc musí řešit problémy a starosti, které my obyčejní vůbec neznáme.
Bůh, nebo majetek — volba, před kterou stojí každý z nás. Buď se klaním a sloužím Bohu, nebo se začnu klanět mamonu. Pokud není mým cílem věčný život s Bohem, stává se bohatství tím největším lákadlem mého života a já se mu dříve nebo později začnu klanět a stanu se jeho otrokem.
Lidová moudrost říká, že „není možné sedět na dvou židlích“. Ježíš říká totéž. Každý si musíme vybrat, co vlastně od života chceme. Zda jej věnujeme službě Stvořiteli, nebo si vybereme honbu za majetkem. Kterou židli zvolím, je na mně.
