A řekl: „Ježíši, pamatuj na mne, až přijdeš do svého království.“ Ježíš mu odpověděl: „Amen, pravím ti dnes, budeš se mnou v ráji.“
L 23,42.43
Oba zločinci ukřižovaní spolu s Ježíšem se mu nejprve vysmívali. Jeden z nich se pod tíhou utrpení ještě více zatvrzoval, druhý se však obracel. Již předtím Ježíše vídal, naslouchal jeho slovům. Všiml si jeho božského chování a toho, jak odpustil těm, kdo ho mučili. Vzpomněl si na vše, co o Ježíši slyšel, i na to, jak Spasitel uzdravoval nemocné a odpouštěl hříchy. Nakonec zločinec poznal v umučeném, ukřižovaném a uráženém Ježíši Božího Beránka, který snímá hřích světa, a zvolal: „Ježíši, pamatuj na mne, až přijdeš do svého království.“
Celé dlouhé hodiny smrtelného zápasu doléhaly k Ježíšovu sluchu jen samé nadávky a výsměch. Přední muži Izraele jej odmítli, dokonce i učedníky ovládly pochybnosti o jeho božství, a ubohý lotr na prahu smrti činil pokání a nazval Ježíše Pánem. Mnozí ho tak rádi oslovovali v době, kdy konal zázraky, a poté, co vstal z mrtvých. Když však umíral na kříži, nikdo, kromě lotra zachráněného v poslední chvíli, se k němu nehlásil. Zločinec litoval svých hříchů, byl smířen s Bohem a jeho srdce naplnil pokoj. Kristus byl oslaven ve svém ponížení.
V den Ježíšovy smrti několik mužů vyznalo svou víru – velitel římské stráže; ten, kdo nesl Ježíšův kříž, a ten, který mu umíral po boku na kříži. (TV 481.482; DA 749–770)
Pane Ježíši, děkujeme za naději, kterou pro nás představuje tento kajícný lotr.
