Nebo má-li nějaká žena deset stříbrných mincí a ztratí jednu z nich, což nerozsvítí lampu, nevymete dům a nehledá pečlivě, dokud ji nenajde? A když ji nalezne, svolá své přítelkyně a sousedky a řekne: „Radujte se se mnou, poněvadž jsem nalezla peníz, který jsem ztratila.“ L 15,8.9
Ztracená mince představuje lidi ztracené v hříchu, kteří si však vůbec neuvědomují svůj stav. Odcizili se Bohu, a neví o tom. Neuvědomují si nebezpečí, které jim hrozí.
Stříbrná mince se ztratila v domě. V podobenství o ztraceném penízi je poučení pro rodiny. Když se jeden člen rodiny odcizí Bohu, rodiče by to neměli přehlížet. Měli by studovat Boží slovo a v jeho světle prohlédnout celý rodinný život, aby zjistili příčinu, proč se dítě odcizilo. Měli by prozkoumat svá srdce, zvyky a celý způsob života. Děti jsou dědictvím od Hospodina a rodiče zodpovídají za to, jak pečují o Boží vlastnictví.
I když mince leží pod smetím v prachu, zůstává stále stříbrem. Majitel ji hledá pro její cenu. Podobně má v Božích očích cenu každý člověk, i když padl do hříchu. Na mincích býval obraz a nápis panovníka. Podobně byl člověk na počátku stvořen k Božímu obrazu. Hřích sice tento obraz do značné míry setřel, ale přesto je na každém člověku stále patrný. Bůh chce zachránit každého člověka a plně v něm obnovit svůj obraz spravedlnosti a svatosti. (PM 97; COL 193–197)
Milostivý Bože, děkujeme, že nás hledáš.
